DPP – Dopravní podnik hlavního města Prahy

DPP – Dopravní podnik hlavního města Prahy je akciová společnost, jejímž zakladatelem a jediným vlastníkem je město Praha. Je hlavním provozovatelem veřejné dopravy jak přímo na území Prahy, tak v rámci celého systému PID – Pražská integrovaná doprava.

DPP

Doprava je zajišťována metrem, tramvajemi, městskými a příměstskými autobusy, trolejbusy, vlaky a také několika přívozy přes řeku Vltavu a pozemní lanovkou z Újezdu na Petřín. V plné režii DPP je pouze zajištění provozu metra, tramvají a lanovky. Na provozu městských a příměstských autobusů se dopravní podnik podílí jen částečně. Vlaky a přívozy jsou pak provozovány zcela výhradně jinými dopravci.




JEDNOTLIVÉ TYPY DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ

METRO

Dopravní prostředky soupravy metra

Pražské metro tvoří nejdůležitější součást hromadné dopravy v hlavním městě. Má celkem tři linky označené primárně písmeny a sekundárně barvou. Je to linka A – zelená, linka B – žlutá a linka C – červená. Systém je řešen radiálně, kdy se trasy metra potkávají v centru města, a to v tomto případě na celkem třech přestupních stanicích, přičemž na žádné z nich všechny najednou. Jedná se o stanice Florenc, Můstek a Muzeum. V průměru DPP v rámci metra každý den vypraví okolo 1800 spojů, které přepraví asi 1,5 milionu osob.

LINKA A (zelená)

Vede ve směru západ-východ a jejími konečnými stanicemi jsou Nemocnice Motol a Depo Hostivař. Je nejkratší a na stanice nejméně početnou linkou. Měří 16,9 kilometru, na kterých se nachází 17 stanic a souprava metra ji z jednoho konce na druhý projede za 31 minut. Ve špičce činí její přepraví kapacita 20 tisíc cestujících za hodinu. Mimo špičku je to pak zhruba polovina. S linkou B se kříží ve stanici Můstek (A), s linkou C potom ve stanici Muzeum (A). Obsluhována je renovovanými vlakovými soupravami typu 81-71M.

LINKA B (žlutá)

Je vedena ve směru jihozápad-severovýchod. Konečné stanice jsou Zličín a Černý Most. Je nejdelší a na stanice nejpočetnější linkou. Dlouhá je 25,7 kilometru a najdeme na ní celkem 24 stanic. Souprava ji zvládne projet celou za 41 minut. Přepravní kapacita je 21 tisíc cestujících ve špičce, respektive 10,5 tisíce mimo špičku. S linkou A se potkává ve stanici Můstek (B) a s linkou C ve stanici Florenc (B). Cestující na ní přepravují modernizované soupravy typu 81-71M.

LINKA C (červená)

Její trasa má tvar jakéhosi polooblouku, kde se ze severovýchodu města přes centrum stačí na jihovýchod. Spojuje konečné zastávky Háje a Letňany. Má délku 22,4 kilometru, na kterých leží 20 stanic. Souprava zvládne projet celou trasu za 36 minut. Je nejvytíženější linkou celého metra s přepravní kapacitou okolo 27 tisíc osob ve špičce a zhruba poloviční kapacitou mimo ni. Přestupní stanicí na linku A je Muzeum (C), na linku B pak Florenc (C). Jezdí na ní moderní vlakové soupravy typu M1. V negativním slova smyslu je na této lince zajímavé to, že díky nepromyšlené výstavbě jejího čtvrtého úseku Ládví-Letňany končí polovina souprav právě ve stanici Ládví a jen polovina pokračuje dále do Letňan. Důvodem je celková nekoncepčnost, která zapříčinila, že je tento úsek občany využíván jen minimálně.




TRAMVAJE

Tramvajové soupravy

Tramvaje jsou z historického hlediska vůbec prvním moderním prostředkem městské hromadné dopravy, který byl na území hlavního města zaveden a tudíž tramvajová síť na rozdíl od autobusů tvoří na metru primárně nezávislý systém. Celá síť měří 143 kilometrů tratí, na kterých leží 274 zastávek jako takových. Tramvajových linek je celkem 37, z čehož je 27 denních a 10 nočních. Denní spoje jsou číslovány od 1 do 41 (41 je pravidelná historická linka), noční pak od 90 do 99. Celý vozový park čítá 826 vozových souprav. První denní linky začínají jezdit krátce před 5 ráno a poslední končí asi půl hodiny po půlnoci. Noční linky se pak svými jízdními řády s těmi denními krátce kryjí, aby byla zajištěna dopravní návaznost. Začínají jezdit krátce po půlnoci a končí okolo 5 ráno.

MĚSTSKÉ A PŘÍMĚSTSKÉ AUTOBUSY

Kloubový autobus

Městské autobusy tvoří v Praze především podpůrnou dopravní síť pro metro a tramvaje a obsluhují ty lokality, které těmito dvěma prostředky nejsou a někdy ani nemohou být dost dobře obsluhovány. Na rozdíl od metra a tramvají není DPP jedním jediným provozovatelem všech linek. Zhruba 15% ze všech linek je provozováno několika málo soukromými přepravci. Celkem existuje 165 městských autobusových linek. Z toho je 116 klasických denních (čísla 100 až 250), 25 nočních (čísla 901 až 960), 21 školních (čísla 251 až 275), 1 pro tělesně postižené (H1) a 2 speciální (AE a ZOO). První ze dvou speciálních linek spojuje Hlavní vlakové nádraží s Letištěm Václava Havla, druhá pak Troju se Zoo Praha. Denní a noční autobusové linky mají víceméně stejný časový režim, jako je tomu u tramvají.

Příměstská autobusová doprava spojuje okrajové části Prahy a hlavní dopravní uzly veřejné dopravy hlavního města s městy a vesnicemi ve Středočeském kraji. DPP zajišťuje provoz necelé desetiny těchto spojů a zbytek je provozován asi desítkou soukromých přepravců. Příměstských linek je celkem 117 a značeny jsou čísly od 300 do 399.

TROLEJBUSY

Provoz trolejbusů byl v Praze po téměř 50 letech obnoven počátkem července 2018. Nasazeny jsou na jedné lince číslo 58. Ta jezdí z Letňan přes Prosek na Palmovku. Nasazen je zde speciální typ vozů, které jsou hybridem mezi klasickým trolejbusem a elektrobusem. Fakticky se jedná o takzvaný parciální trolejbus. DPP sice proklamuje, že jde o elektrobus s takzvaným dynamickým dobíjením během jízdy, nicméně faktem je, že i sám výrobce prodává a dodává tyto vozy jako trolejbusy.




PŘÍVOZY

Přívozy jsou v rámci pražské MHD spíše okrajovým prostředkem s naprosto minimálním podílem na celkovém počtu přepravených osob. Přesto se však postupně stávají pro část obyvatel velmi důležitým a praktickým spojem v rámci konkrétních lokalit. Linek je celkem 8 (značeny jsou P1 až P8) a jsou rozesety po celé délce řeky Vltavy v Praze od jihu až na sever. Jejich provoz je zajišťován několika soukromými přepravci a DPP se na něm nijak přímo nepodílí.

LANOVKA

Pozemní lanová dráha vedoucí z Újezdu na Petřín s mezizastávkou na Nebozízku má v rámci pražské veřejné dopravy především rekreační účel a cestující se díky ní mohou vyhnout fyzicky náročnému výstupu nahoru do kopce přes Petřínské sady. Jezdí celoročně, přičemž intervaly jednotlivých jízd jsou nejintenzivnější během léta, kdy lanovka jezdí každý den pětasedmdesátkrát a častěji v případě potřeby. Jejím vlastníkem a provozovatelem je DPP.

VLAKY

Novodobou součástí pražské integrované dopravy jsou příměstské vlaky, které plní prakticky totožnou funkci jako příměstské autobusy. S jejich pomocí se však lze velmi dobře přepravovat i mezi jednotlivými vlakovými stanicemi přímo v Praze. Rozvoj linek a jejich obsazenost cestujícími roste prakticky od jejich zapojení do systému v roce 1992. V současnosti je v pracovních dnech vypraveno okolo 900 spojů, které přepraví asi 120 tisíc cestujících. Značeny jsou písmeny S a R a příslušnou číslicí, tedy například S9. Až na několik málo spojů je jejich provozovatelem státní podnik České dráhy, a.s.

HISTORIE DPP A PRAŽSKÉ MHD V DATECH

Historie organizované městské veřejné dopravy v Praze sahá až do roku 1829. Existence samotného dopravního podniku se pak začala psát roku 1890, respektive 1897. DPP tak jak ho známe dnes potom vznikl krátce po revoluci, a to v roce 1991. Zde jsou nejdůležitější milníky v historii pražské hromadné dopravy a také samotného DPP.

Dopravní podnik Praha

19. STOLETÍ

1829 – říjen

Vůbec první pravidelná osobní přeprava v Praze začala fungovat na podzim roku 1829, kdy byla povozníkovi Jakubu Chocenskému udělena koncese na provozování dvou stálých pravidelných linek.

1875 – 23. září

Byl zahájen provoz koňmi tažené tramvaje na lince mezi Národním divadlem a Karlínem, čímž byly fakticky položeny základy městské hromadné dopravy.

1890

Byla zahájena činnost radniční komise, která měla za úkol prostudovat a projednat návrh starosty tehdy ještě samostatného města Královské Vinohrady na zbudování parní tramvaje, jež měla Prahu a Královské Vinohrady propojit. Jednání tehdy ještě nebyla úspěšná, avšak nově zřízený orgán nebyl rozpuštěn a nadále fungoval pod označením Komise pro elektrické dráhy.

1891 – 31. května

Do provozu byla uvedena pozemní lanovka na Letnou.

1891 – 18. července

Vynálezce a průmyslník František Křižík zprovoznil na pražské Letné vůbec první tuzemskou elektrickou tramvajovou linku.

1891 – 25. července

Krátce po uvedení Křižíkovy elektrické tramvaje do provozu byl zahájen provoz pozemní lanovky na Petřín.

1896 – 19. března

František Křižík zahájil činnost své již druhé tramvajové linky, která se jmenovala Elektrická drobná dráha Praha – Libeň – Vysočany.

1897 – 13. června

Průmyslník a podnikatel Matěj Hlaváček uvádí do provozu elektrifikovanou tramvajovou trať Elektrická dráha Smíchov–Košíře (Hlaváčkova dráha).

1897 – 27. června

Město Praha odkupuje do té doby soukromě vlastněnou a provozovanou síť pražské koněspřežné dráhy.

1897 – 1. září

Vzniká Kancelář městských elektrických podniků, formálně o dva roky později zpětně přejmenovaná na Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, jejichž je dnešní DPP – Dopravní podnik hlavního města Prahy přímým následovníkem.

1897 – 15. prosince

Elektrické podniky královského hlavního města Prahy přebírají Městskou elektrickou dráhu Královských Vinohrad.

1898 – 30. června

Zahájena elektrifikace pražské koněspřežky.

1900 – 21. července

Elektrické podniky královského hlavního města Prahy odkupují Hlaváčkovu elektrickou dráhu ze Smíchova do Košíř.

20. STOLETÍ

1905 – 28. září

Jedna z elektrifikovaných tramvajových linek začala jezdit po Karlově mostě.

1907 – 5. srpna

Elektrické podniky královského hlavního města Prahy odkupují Křižíkovu společnost a trať Elektrická drobná dráha Praha – Libeň – Vysočany. Tím Praha získala do svých rukou monopolní moc nad tramvajovými tratěmi v Praze a fakticky i celým systémem městské hromadné dopravy.

1908 – 7. března

Byl zahájen provoz na úplně první nejen pražské, ale i české autobusové lince, která spojovala Malou stranu a Pohořelec.

1909 – 17. listopadu

Autobusová linka mezi Malou Stranou a Pohořelcem byla zcela zrušena kvůli poruchovosti a Praha se musela opět spoléhat výhradně na tramvaje.

1925 – 21. června

Znovuzavedení autobusů do systému městské hromadné dopravy mezi Vršovicemi a Záběhlicemi.

1936 – 29. srpna

Součásti veřejné dopravy v Praze se stávají trolejbusy. První linka vedla ze Střešovic přes Bořislavku a končila u kostela svatého Matěje.

1942 – 15. července

Plynárny, vodárny a Elektrické podniky hlavního města Prahy společně přecházejí pod Městské podniky pražské.

1946 – 7. března

Městské podniky pražské mění svou organizační strukturu. Vodárny jsou vyčleněny. Plynárny a elektrárny jsou znárodněny. Součástí podniku zůstává jen MHD.

1946 – 6. září

Městské podniky pražské jsou přejmenovány na Dopravní podniky hlavního města Prahy.

1961 – 1. ledna

Pod DPP je zařazena lodní přeprava osob na středním toku řeky Vltavy.

1962 – 1. ledna

Pod DPP je zařazena půjčovna automobilů Pragocar a služby taxi.

1971 – 1. ledna

Probíhá rozsáhlá restrukturalizace podniku. Vznikají Dopravní podniky hlavního města Prahy, pod které spadá několik podniků s vlastní nezávislou právní subjektivitou.

1972 – 15. října

Na území Prahy je zcela ukončen veškerý provoz trolejbusů.

1974 – 9. května

Otevření a uvedení do provozu prvního úseku pražského metra. Konkrétně se jednalo o linku C a úsek mezi stanicí Kačerov a stanicí Sokolovská (dnes se jmenuje Florenc).

1977 – 1. ledna

Dopravní podniky jsou transformovány na koncern za účelem jejich posílení a zvýšení postavení.

1977 – 1. července

Pod Dopravní podniky je začleněna správa a údržba veřejných komunikací a také svoz a likvidace komunálního odpadu.

1978 – 12. srpna

Byl zprovozněn celkem druhý a na trase A první úsek metra mezi stanicemi Náměstí Míru a Leninova (později přejmenována na Dejvická).

1985 – 2. listopadu

Uveden do provozu první úsek na trase B spojující stanice Smíchovské nádraží a Sokolovská (dnešní Florenc). Fakticky tím došlo k dokončení centrální sítě metra ve středu hlavního města.

1988-1989

Probíhá rozsáhlá reorganizace a zeštíhlování. Z podniku je vyčleňována řada činností, které spadají pod nově vznikající podniky. Týká se to například svozu a likvidace komunálního odpad, taxislužby, správy komunikací nebo autopůjčovny.

1989 – 1. července

Koncern je transformován na kombinát, státní podnik.

1991 – 1. dubna

Probíhají porevoluční změny a další restrukturalizace. DPP se mění z kombinátu, státního podniku na akciovou společnost a některé činnosti jsou přesouvány buď do odštěpných závodů, nebo jsou zařazovány pod dceřiné společnosti.

1992 – 11. ledna

Zavedení systému PID – Pražská integrovaná doprava na prvních autobusových linkách.

1996 – 1. června

Proběhla reforma systému jízdného, jejíž součástí bylo především zavedení časových, pásmových a přestupních tarifů, a to jak v rámci hlavního města, tak v rámci celé oblasti spadající pod PID.

21. STOLETÍ

2018 – 1. července

Po 46 letech byl na území Prahy obnoven provoz trolejbusů, a to konkrétně na lince číslo 58 spojující Letňany a Palmovku.