Metro v Praze představuje pro toto hlavní město nezbytnou součást městské hromadné dopravy, bez které by prakticky nebylo možné obsluhovat počet obyvatel a návštěvníků v metropoli. Ročně ho využije téměř 600 milionů pasažérů, což znamená, že každý den všechny linky obslouží průměrně přes 1,6 milionu cestujících. Jen pro zajímavost, nejvytíženějšími stanicemi jsou I. P. Pavlova a Dejvická, kterými za den projde bezmála 120 tisíc lidí. Nejvytíženějšími úseky jsou pak Vyšehrad – I. P. Pavlova a Vyšehrad – Pražského povstání, které využije okolo 290, respektive 280 tisíc přepravovaných denně.
Pražské metro dnes tvoří celkem tři linky, a to trasa metra A (zelená), trasa metra B (žlutá) a trasa metra C (červená). Celkem měří okolo 65 kilometrů a najdeme zde na 58 stanic, z čehož 3 jsou přestupní (dvojité). Konkrétně pak Můstek, Muzeum a Florenc, které najdeme v centru města. Nejdelší a na zastávky nejpočetnější je trasa B, jejíž délka je takřka 26 kilometrů a má 24 zastávek. Po ní následuje trasa C s necelými 23 kilometry a 20 zastávkami. Nejkratší je trasa A měřící 17 kilometrů se 17 zastávkami.
Jako první byla v polovině roku 1974 do provozu uvedena trasa C, která měla v té době pouhých devět stanic (pro zajímavost uveďme, že Budapešť se zprovoznění svého metra dočkala již v roce 1896, město Vídeň pak svoji U-Bahn otevřelo v roce 1976). O čtyři roky později byla zprovozněna trasa A. Jako poslední se svého otevření dočkala trasa B, která se veřejnosti zpřístupnila v roce 1985. Všechny trasy byly v průběhu let prodlužovány, aby vyhověli potřebám nově vznikající výstavby v rozrůstající se Praze. V tomto ohledu se na rozvoji metra pracuje i v dnešní době, kdy je plánováno a připravováno jeho prodlužování a otevíraní nových tras. Pro pražskou MHD bude metro i v budoucnu klíčovou dopravní páteří.
Pražské metro a intervaly jízd
Intenzita provozu se liší podle toho, o jakou jde trasu, jaký je den a jaká je denní doba. Nejčastěji jezdí soupravy od pondělí do čtvrtka na lince C. Nejméně často pak na lince A v neděli. Obecně se intervaly pohybují mezi 1 až 10 minutami, ale většinou jezdí soupravy v odstupech 3 – 5 minut. Konkrétní jízdní řády pro jednotlivé stanice pak naleznete na stránkách jízdních řádů pro dané linky – Jízdní řády trasa A, Jízdní řády trasa B a Jízdní řády trasa C.
Bezbariérový přístup
B
ezbariérový přístup do metra lze využít pouze na 38 stanicích z celkových 58. To je způsobeno zastaralostí architektonické koncepce některých stanic, u kterých se vůbec nepočítalo s přepravou osob se zdravotním postižením. Technicky je tato stránka řešena pomocí výtahů a schodišťových plošin. Přehled bezbariérových stanic na jednotlivých trasách naleznete na jejich příslušných podstráních tohoto webu – Trasa A, Trasa B a Trasa C, nebo na Mapě metra.
Zajímavosti pražského metra
1. Nejhlouběji položená stanice je Náměstí Míru a nachází se celých 53 metrů pod zemí. Najdeme zde současně také nejdelší eskalátor, který je dlouhý přes 87 metrů.
2. Největší vzdálenost mezi dvěma stanicemi je 2748 metrů a jedná se o trasu mezi stanicemi Kobylisy a Nádraží Holešovice. Naopak nejkratší je vzdálenost mezi stanicemi Muzeum C a Hlavní nádraží, a to 425 metrů.
3. Metro na je na celkem čtyřech místech postaveno pod hladinou řeky Vltavy.
Jízdné – Ceník
Definice cestujících na základě jejich věku
Dospělý
V případě krátkodobých jízdních dokladů (30 minut až 3 dny) je za dospělou považována osoba starší 15 let. U dlouhodobých jízdenek (měsíc až rok) je to osoba starší 19 let.
Student
Za studenta je považován ten, kdo presenčně absolvuje studium na škole, která má akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a je schopen tuto skutečnost doložit potvrzením o studiu, jehož věk je mezi 19 a 26 lety a má příslušný studentský průkaz.
Dítě
Dítětem je osoba ve věku od 6 do 15 let.
Senior
Senior je ten, kdo má více než 60 let věku.
Junior
Junior má 15 až 19 let
Tarifní pásma
V rámci integrované městské dopravy je Praha a její okolí rozdělena na dvě zóny – vnitřní městskou a vnější příměstskou. Městská zóna je označována písmenem P, Příměstská pak číslicí 0. Vnější zóna 0 je pák dále dělena na sedm pásem (značeny 1 až 7) v závislosti na tom, jak daleko od Prahy se nalézají. Mimo to je zde ještě speciální zóna B, kterou jsou označovány úseky ležící na rozmezí mezi tarifními pásmy P a 0.
V rámci dopravy území P lze využívat následující dopravní prostředky: metro, tramvaje, autobusy číslo 100 až 299 a 501 až 599, pozemní lanovou dráhu na Petřín, lodní přívozy a některé železniční úseky. U zóny 0 jsou to pak autobusové linky 300 až 399 a 601 až 620 a některé železniční úseky.
Metro v Praze a MHD provozuje pod svojí vlajkou Dopravní podnik hlavního města Prahy, akciová společnost.
Metro Praha a jeho možná budoucnost
Výstavba nových tras a stanic metra je jedním z nejdiskutovanějších témat v rámci komunální politiky prakticky všech světových metropolí a Praha není v tomto ohledu výjimkou. Nutno však podotknout, že se zároveň jedná o jeden z nejnákladnějších, nejsložitějších a nejdlouhodobějších stavebních projektů svého druhu, a proto je často spojen s celou řadou změn, přerušováním výstavby a odkládáním zprovoznění. Ať tak či onak i v Praze existují projekty na rozšíření metra, a to v různých fázích přípravy.
Linka D metra Praha
První úvahy o výstavbě této trasy spatřily světlo světa již několik let před sametovou revolucí a tehdy byla její zvažovaná podoba pochopitelně výrazně jiná, než jakou má stávající projekt, přičemž ten byl již v roce 2013 schválen magistrátem hlavního města a tudíž by se mělo teoreticky jednat o konečnou podobu. Se zahájením výstavby samotné se počítá na rok 2017, avšak opoždění není nepravděpodobné. S uvedením do provozu se pak nepočítá dříve než v roce 2022.
Současný plán je vystavět tuto novou linku metra ve dvou etapách. Ta první by spojila stanice Pankrác (leží na lince C) a Depo Písnice, čítala by 8 stanic a její délka by přesahovala 10 kilometrů. Druhá etapa výstavby by linku protáhla jen o dvě stanice a napojila linku D na linku ve stanici Náměstí Míru.
Plánované stanice linky D pražského metra
Depo Písnice – Písnice – Libuš – Nové Dvory – Nemocnice Krč – Nádraží Krč – Olbrachtova – Pankrác (přestupní stanice na linku C) – Náměstí bratří Synků – Náměstí Míru (přestupní stanice na linku A)
Více oficiálních informací o lince D naleznete na webu novemetro.cz zřízeném společností Metroprojekt a DPP Praha, nebo na příslušné stránce české Wikipedie.
Linka E metra Praha
O této lince se podobně, jako je tomu u linky D, mluvilo již před revolucí a znovu se její výstavba probírala na začátku milénia, kdy Praha zvažovala kandidaturu na pořádání letních olympijských her v roce 2020, z čehož nakonec sešlo. V současnosti není její výstavba aktuální a není známé ani její přesné vedení. Již od začátku je však plánována jako trasa okružní, čímž by měla z hlediska praktičnosti dopravy metrem doplnit stávající radiální systém pražského metra.
Partnerským webem MetroPraha.eu je portál KrásnéSny.cz zabývající se zdravým spánkem a vším, co je s ním spojeno a web Znamení-zvěrokruhu.eu s daty, popisy a charakteristikami jednotlivých znamení.