Trasa metra B vede z jihozápadu města na jeho severovýchod, čímž propojuje okrajové části Zličín a Černý most, což jsou současně názvy obou konečných stanic této linky. Počet zástavek na ní je 24 (nejvíce ze všech) a celkem 14 z nich je upraveno pro obsluhu tělesně postižených, z nichž většinu nalezneme na obou koncích trati. Najdeme zde celkem dvě zastávky – Zličín a Nové Butovice, které slouží pro přestup na autobusovou dopravu vedoucí na letiště. Další čtyři jsou pak napojeny na vlakovou dopravu, konkrétně se jedná o Smíchovské nádraží, Anděl, Náměstí Republiky a Vysočanská. Barva této linky je schematicky vyobrazena žlutou.
Jedná se o nejnovější trať v Praze. Stavební práce na ní byly zahájeny roku 1979 a veřejnosti byla otevřena na konci roku 1985. Jak již bylo zmíněno, má největší počet stanic a zároveň je také nejdelší. Její absolutní délka je 25,6 kilometru a za ideálních podmínek ji souprava zvládne projet za 41 minut. S ostatními linkami se kříží ve stanicích Můstek (A – zelená) a Florenc (C – červená).
Základní informace o stanicích – trasa metra B
| Název stanice | Zkratka | Úsek | Otevření | Umístění pod povrchem v metrech |
| Černý Most | CM | IV. B | 8. listopadu 1998 | 0 |
| Rajská zahrada | RZ | IV. B | 8. listopadu 1998 | 0 |
| Hloubětín | HL | IV. B | 17. října 1999 | 26 |
| Kolbenova | KL | IV. B | 8. června 2001 | 26 |
| Vysočanská | VS | IV. B | 8. listopadu 1998 | 31 |
| Českomoravská | CE | II. B / IV. B | 22. listopadu 1990 | 25,8 |
| Palmovka | PA | II. B | 22. listopadu 1990 | 12,4 |
| Invalidovna | IN | II. B | 22. listopadu 1990 | 20 |
| Křižíkova | KR | II. B | 22. listopadu 1990 | 34,8 |
| Florenc | FR-B | I. B / II. B | 2. listopadu 1985 / 22. listopadu 1990 | 39 |
| Náměstí Republiky | NR | I. B | 2. listopadu 1985 | 40 |
| Můstek | MS-B | I. B | 2. listopadu 1985 | 40,3 |
| Národní třída | NA | I. B | 2. listopadu 1985 | 39 |
| Karlovo náměstí | KN | I. B | 2. listopadu 1985 | 40 |
| Anděl | AN | I. B | 2. listopadu 1985 | 35,4 |
| Smíchovské nádraží | SN | I. B / III. B | 2. listopadu 1985 / 26. října 1988 | 10 |
| Radlická | RD | III. B | 26. října 1988 | 10,16 |
| Jinonice | JI | III. B | 26. října 1988 | 23 |
| Nové Butovice | NB | III. B / V. B | 26. října 1988 / 11. listopadu 1994 | 5,3 |
| Hůrka | HU | V. B | 11. listopadu 1994 | 1,7 |
| Lužiny | LZ | V. B | 11. listopadu 1994 | 7 |
| Luka | LK | V. B | 11. listopadu 1994 | 0,55 |
| Stodůlky | SD | V. B | 11. listopadu 1994 | 13,1 |
| Zličín | ZL | V. B | 11. listopadu 1994 | 2,8 |
| Zličín – Depo | DZ | – | – | 0 |
Na trase metro B najdeme velké množství obchodních center
Černý most – OC Černý most
Vysočanská – Nákupní galerie Fénix
Českomoravská – Galerie Harfa
Náměstí Republiky – Palladium
Národní třída – My Tesco
Karlovo náměstí – Nákupní galerie Atrium
Anděl – Obchodní centrum Nový Smíchov
Nové Butovice – OC Nové Butovice
Lužiny – OC Lužiny
Zličín – Metropole Zličín
Trasa metra B a její úseky
Trasa B má do současné chvíle 5 úseků a neočekává se, že by měl jejich počet v dohledné době růst. Tak trochu zajímavé je, že III.B bylo postaveno dříve, než II.B a V.B dříve, než IV.B.
Úsek I.B
Metro B se zahájení výstavby svého prvního úseku dočkalo roku 1979 a jeho otevření pro veřejnost pak o šest let později 2. 11. 1985. Dlouhý je bezmála 5 kilometrů a leží na něm celkem 7 stanic (Florenc až Smíchovské nádraží). Stavba byla poměrně náročná, a to jednak kvůli vedení úseku mezi stanicemi Karlovo náměstí a Anděl pod Vltavou a pak také kvůli všeobecně ne zcela ideálnímu geologickému podloží.
Design a architektura jsou relativně strohé, nicméně po estetické stránce je lze označit za povedené a vkusné. Obklady tvoří převážně skleněné a keramické dílce, někde se objevuje i leštěný hliník. Jistou výjimku tvoří stanice Anděl (dříve nesla pojmenování Moskevská), která je obložena mramorem a vyzdobena několika plastikami. Její vzhled měl totiž připomínat honosné moskevské stanice metra (odtud ostatně vychází i její původní název). Dříve zde stál i velký nadzemní severní vestibul, uvnitř něhož se nacházela obří mozaika s vyobrazením moskevského Kremlu. Ten byl však na samém konci devadesátých let zbořen, aby ustoupil administrativně-obchodnímu komplexu Zlatý Anděl.
Úsek II.B
Trasa metra B se otevření úseku II.B paradoxně dočkala až dva roky po zprovoznění III.B, a to 22. 11. 1990. Úsek je dlouhý 4,4 kilometru a má čtyři stanice – Křižíkova až Českomoravská. Doba jejího vzniku spojená se Sametovou revolucí a pádem komunistického režimu zapříčinila, že se muselo při jeho dokončování šetřit. To mimo jiné vyústilo v nedostatečné zajištění bezpečnostní ochrany podzemních prostor metra, které se dramaticky projevilo během ničivých povodní v létě roku 2002.
Úsek III.B
Uveden do provozu byl 26. 10. 1988. Má 4,9 kilometru a pouhé tři zastávky – Radlická, Jinonice a Nové Butovice. I tento úsek, podobně jako II.B, byl, respektive je negativně poznamenán pádem komunismu. Využití zastávek Jinonice a Radlická je extrémně malé, což platí hlavně pro Radlickou, která je celkově druhou nejnevyužívanější stanicí v rámci celého systému. Minulý režim v jejich okolí plánoval zbudovat obří sídliště, což však s jeho odchodem vzalo za své a ony se tak nedočkaly plnohodnotného provozu.
Úsek IV.B
Do provozu byl uveden 8. 11. 1998 jako zcela poslední úsek na trase metro B, přičemž v té době byl dostavěn jen částečně. Stále nedokončeny zůstaly zastávky Kolbenova (nakonec otevřena 2001) a Hloubětín (nakonec otevřena 1999). Má 5 stanic (Vysočanská až Černý most) a dlouhý je 6,3 kilometru.
Úsek V.B
Zprovoznění se dočkal 11. 11. 1994. Leží na něm 5 zastávek (Hůrka až Zličín) a jeho délka činí 5,1 kilometru. Za zastávkou Zličín se pak nachází ještě rozsáhlé depo vlakových souprav metra. Trasa metra B je v celém tomto úseku vedena povrchově.
Mohlo by vás také zajímat: